Jak z jedné růže udělat deset: geniální trik s řízkem do brambory

Jak z jedné růže udělat deset: geniální trik s řízkem do brambory

Chceš víc růží zadarmo a bez chemie? Zkus řízek růže zapíchnout do syrového bramboru.

Zní to šíleně, ale funguje to překvapivě dobře – brambor drží vlhkost, chrání řez a brání zahnívání.

Kdy, z čeho a proč právě takhle

Nejlepší čas? Konec června až začátek srpna, když růže po prvním kvetení odpočívá.

Tehdy jsou výhony půldřevité – ani měkké, ani tvrdé jak suchý klacek. Přesně to, co pro řízky chceš.

Nejlépe se množí růže půdopokryvné, mini a parkové, plus rychlerostoucí floribundy.

U velkokvětých a šlechtěných popínavých počítej s tím, že se budou „cukrovat“ a koření pomaleji.

A teď ten hack: místo drahého substrátu můžeš první fázi zkusit řízek v bramboře v květináči – vlhkost je stabilnější než jen v hlíně.

Jak připravit řízky a podloží, aby fakt chytly

Vyber si zdravý keř, bez černých skvrn a plísní.

Sejmi půldřevité výhony z letošního roku, které už odkvetly, ale jsou pořád zelené a pružné.

Zkrať je na 12–20 cm, s 3–5 očky.

Horní řez rovně 1–2 cm nad očkem, spodní šikmo těsně pod očkem – ať víš, co jde do země.

Spodní listy úplně pryč, horní zkrať na polovinu. Řízku tak zůstane „solární panel“, ale nebude se vysilovat odpařováním vody.

Krok Akce
Příprava řízku Řez 12–20 cm, dolní listy pryč, horní zkrátit
Podloží Lehký substrát + písek/perlit 1:1, vlhké, ne mokré
Brambor trik Vyvrtat dírku, zapíchnout řízek, brambor zasadit do květináče
Ukorzenění Teplota 18–22 °C, rozptýlené světlo, stálá mírná vlhkost

Substrát udělej co nejlehčí a chudý na živiny – růže pak „hledá“ vodu a rychleji tvoří kořeny.

Směs zeminy na výsev + písek nebo perlit zhruba 1:1 je ideál, potvrzují to i pěstitelské postupy popsané pro růže a jiné dřeviny na odborných portálech.

Světlo, voda a signály, že se růže chytla

První týdny jsou kritické.

Zem musí být stále lehce vlhká, ale ne rozbředlá. Kontroluj prstem – nahoře může oschnout, 1–2 cm pod povrchem má být vlhko.

Místo? Jasné, ale bez přímého poledního slunce. Parapet na východ, nebo stůl metr od jižního okna.

Teplota kolem 18–22 °C podporuje tvorbu kořenů, extrémy a průvan ji brzdí.

Po 4–8 týdnech si všimneš nových, svěže zelených výhonů.

Lehce za řízek zatáhni – cítíš odpor? Gratuluju, pod povrchem už pracuje nový kořenový systém.

Do zahrady může jít zhruba po 2–3 měsících, až je květináč „propletený“ kořeny a venku nehrozí mrazíky.

Bedřich Novak je novinář z Prahy, který se zabývá trendy a novinkami v České republice a sdílí své zkušenosti s hospodyňkami a odborníky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *